Zastupitelstvo obce a kraje: o čem rozhoduje a jak?

V tomto manuálu se dozvíte základní informace o zastupitelstvu. Můžete si přečíst, za jakých podmínek se zastupitelstvo obce či kraje schází, kolik má členů a o čem může rozhodovat. Zjistíte také, k čemu slouží výbory, které mohou zastupitelstva zřizovat.

Další informace o zastupitelstvu se dočtete v manuálu Jak se zapojit do zasedání zastupitelstva. Zajímat by vás mohly i naše manuály Rada obce a kraje: O čem rozhoduje a jak se zapojit do její činnosti? a O čem může rozhodovat starosta?

Co je to zastupitelstvo a jak se volí?

Zastupitelstvo je orgánem obce či kraje, který zajišťuje obecní či krajskou samosprávu. Jedná se o kolektivní orgán, který tvoří zastupitelé. Zastupitele volíte jako občané obce nebo kraje každé čtyři roky v přímých volbách.

Počet zastupitelů se odvíjí od velikosti obce a kraje. Například v obci, která má 1000 obyvatel, může mít zastupitelstvo nejméně 7 a nejvíce 15 členů. Konkrétní počet zastupitelů obce oznámí pro dané volební období zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů před volbami. U krajů zákon pro určitý rozsah obyvatelů kraje přesně stanoví počet zastupitelů. [2]  Například Středočeský kraj, který má více než 900 000 obyvatel, má 65 zastupitelů.

Jak často se zastupitelstvo schází?

Zasedání zastupitelstva svolává starosta obce nebo hejtman kraje podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce.[3]

Pokud jste zastupitelem, můžete svolání zasedání zastupitelstva iniciovat. Starosta nebo hejtman musí zasedání zastupitelstva totiž svolat vždy, když o to požádá alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce. Starosta obce musí zastupitelstvo svolat také, pokud ho o to požádá hejtman kraje. V obou případech se pak zasedání zastupitelstva koná nejpozději do 21 dnů.[4]

Kolik zastupitelů musí být přítomno?

Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, pokud je přítomná nadpoloviční většina všech jeho členů. Například v obci s 11 zastupiteli musí být na jednání zastupitelstva přítomno nejméně 6 zastupitelů. Jinak není zastupitelstvo usnášeníschopné a nemůže rozhodovat.

Pokud při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech zastupitelů, předsedající zasedání zastupitelstva ukončí. Do 15 dnů se pak musí konat náhradní zasedání.[5]

Přestože zákon o obcích počítá s osobní účastí členů zastupitelstva na jednání, podle Ministerstva vnitra se mohou zastupitelé jednání zúčastnit i distančně (např. prostřednictvím videokonference). Jednání ale musí být i tak zpřístupněno veřejnosti a optimálně by se distanční účast měla týkat pouze části zastupitelů.[6]

O čem zastupitelstvo rozhoduje?

Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem obce. Má na starosti místní samosprávu. Rozhoduje tedy v oblasti samostatné působnosti obce. Do samostatné působnosti spadá to, co je v zájmu obce nebo kraje a jeho občanů. Může se jednat například o schvalování rozpočtu, vydávání obecně závazných vyhlášek nebo rozhodování o místních poplatcích.

V některých případech není určení toho, co spadá do samostatné působnosti obce a co do přenesené, vůbec jednoduché. Návod, jak to zjistit, najdete v našem manuálu Samostatná a přenesená působnost.

Některé pravomoci zastupitelstva stanoví zákon

Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a § 85 zákona o obcích, zastupitelstvu kraje pak podle § 35 odst. 2 a § 36 zákona o krajích.

Mezi nejdůležitější z těchto pravomocí patří:

• Schvalovat rozpočet, závěrečný účet a účetní závěrku obce nebo kraje.
• Vydávat obecně závazné vyhlášky.
• Zřizovat a rušit výbory a volit a odvolávat jejich předsedy a členy.
• Rozhodovat o vyhlášení místního nebo krajského referenda.
• Rozhodovat o spolupráci s jinými obcemi či kraji.
• Volit z řad zastupitelů starostu nebo hejtmana, místostarosty nebo náměstky hejtmana a další členy rady obce či kraje.
• Rozhodovat o prodeji a nákupu nemovitostí.

V obcích, které mají méně než 15 občanů, se nevolí rada obce. V takových obcích obecně vykonává pravomoce rady starosta. Zastupitelstvu obce pak kromě výše uvedeného zákon svěřuje rozhodování i o některých věcech, o kterých by jinak rozhodovala rada. Zastupitelstvo pak například vydává nařízení obce nebo stanovuje počet zaměstnanců v obecním úřadu.

Další pravomoci si zastupitelstvo může vyhradit

Zastupitelstvo si může vyhradit i výkon tzv. zbytkových pravomocí rady podle § 84 odst. 4 zákona o obcích a § 37 zákona o krajích.  Jedná se o pravomoci v samostatné působnosti, které zákon výslovně nevyhrazuje zastupitelstvu, radě nebo starostovi. 

K vyhrazení dojde, pokud zastupitelstvo přijme usnesení, ve kterém si konkrétní záležitost či typově určený druh záležitostí (např. rozhodování o uzavření smluv o dílo nebo o zadávání veřejných zakázek) vyhradí. Vyhrazení může proběhnout i implicitně, např. když zastupitelstvo o konkrétní věci (př. smlouvě) rozhodne nebo její projednání zařadí na program svého zasedání.

Zastupitelstvo si naopak nemůže vyhradit pravomoci uvedené v § 102 odst. 2 zákona o obcích a § 59 odst. 1 zákona o krajích. Tyto pravomoci totiž zákon výslovně vyhrazuje radě. Zastupitelstvo si například nemůže vyhradit pravomoc zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu nebo stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností.

Výjimkou je situace, kdy se v obci nevolí rada a její pravomoci vykonává starosta. V takovém případě si zastupitelstvo na sebe může vztáhnout i věc, která patří do vyhrazené pravomoci rady.

Zastupitelstvo může zřizovat výbory

Zastupitelstva obcí a krajů můžou jako své poradní a kontrolní orgány zřídit výbory. Výbory jsou zastupitelstvu odpovědné a plní úkoly, kterými je pověřilo. Zejména předkládají zastupitelstvu svá stanoviska a návrhy ke konkrétním záležitostem, o kterých má zastupitelstvo rozhodovat. Zastupitelstvo přitom nemá povinnost tyto stanoviska a návrhy skutečně projednat. Musí se akorát s daným stanoviskem či návrhem vypořádat, tedy zvážit, zda jeho projednání zařadí na pořad svého jednání. Běžně ale zastupitelstva stanoviska a návrhy výborů na svých schůzích projednávají.[7]

Zastupitelstva mají poměrně volnou ruku v tom, pro které oblasti výbory zřídí. Můžete se proto setkat s nejrůznějšími výbory, jako je například výbor pro dopravu, výbor pro památkovou péči nebo výbor pro revitalizaci města.

Zastupitelstvo obce i kraje povinně zřizuje finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo kraje k tomu musí zřídit navíc výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Pokud v územním obvodu obce či kraje žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % (v případě krajů 5 %) občanů hlásících se k národnosti jiné než české, musí zastupitelstvo zřídit i výbor pro národnostní menšiny.[8]